Červen - měsíc myslivosti, červen 2010
Červen- měsíc myslivosti
Sníh z lesů, polí a strání již zmizel, příroda se osvobodila od mrazivě bílého příkrovu a pomalu, ale jistě se převléká do jarního, čerstvého a pestrobarevného šatu. Přestože již podle kalendáře by mělo být zimě odzvoněno, rozmary počasí stále ještě nedávají záruku, že již nastal pravý jarní čas s výhledem příjemného přechodu do letního období. Co je však každoročně nezlomně jisté – ta skutečnost, že posledním měsícem prvního pololetí je měsíc červen, tradičně považovaný za měsíc myslivosti a že nastala doba kdy se již tradičně, my líšeňští myslivci, dovolujeme připomenout několika řádky.
Zmiňovat rozsáhlý výčet důvodů, proč právě měsíc červen byl vyhlášen měsícem myslivosti, je pro vnímavou občanskou veřejnost znalé základních zákonitostí života přírody nošením dříví do lesa. Co však dozajista není všem známo, je určitě podstata myslivosti. Co tedy vlastně myslivost je? Učené knihy uvádí: „ Je to zvláštní odvětví lidské činnosti, které vzniklo před několika sty lety a prošlo složitým vývojem.“ Prvopočátky společensky vnímané a organizované myslivosti lze zařadit do období po roce 1573, kdy usnesení Českého sněmu poprvé obsahuje nařízení o ochraně zvěře. Tímto ediktem oficiálně vzniká myslivost postavená na zákonných základech. Následně mohlo být započato s řízením lovu přísnými legislativními pravidly, formováním myslivecké etiky a vytvářením mysliveckého aparátu s podrobnými směrnicemi pro činnost. Do této doby se prakticky jednalo pouze o neregulovaný lov bez jakýchkoliv ohledů na zvěř a prostředí. V současné době, v uzákoněné podobě je myslivost považována za hospodářskou a kulturní hodnotu, která je odvětvím zemědělské a lesní činnosti. Je to činnost, jejímž záměrem je chov, ochrana a lov zvěře v souladu s přirozeným biotopem.
Z podstaty samotné myslivosti lze vyvodit, že člověk, který chce provozovat myslivost, byť i pouze jako zájmovou činnost, či svého koníčka, musí mít základní odborné znalosti, musí umět bezpečně zacházet se zbraní a aby dostál liteře platného zákona, musí úspěšně složit zkoušky z myslivosti k získání loveckého lístku. Co však předchází úspěšnému složení zkoušek? Každý uchazeč musí absolvovat v přípravném kurzu trvajícím jeden kalendářní měsíc stanovený počet vyučovacích hodin odborných přednášek v jednotlivých předmětech základů myslivosti. Učební látka základů myslivosti si svým obsahem, šíří a náročností nezadá se studijním předmětem na vysoké škole, odpovídá semestrálnímu studiu na VŠ. Myslivecká teorie je obsažena celkem v sedmi skupinách předmětů zahrnujících nejen myslivecké tradice, zákonodárství, mysliveckou zoologii, péči o zvěř, mysliveckou kynologii, lovecké zbrojířství a střelectví, ale také vrcholnou disciplinu - myslivecké lovectví. Účastí v kurzu však příprava uchazeče ke složení zkoušek ještě zdaleka nekončí. Následně v délce jednoho roku je povinen absolvovat praxi v honitbě aktivním zapojením do činnosti u myslivecké společnosti či sdružení a teprve potom je umožněna uchazeči účast na závěrečných mysliveckých zkouškách. A kdo se chce myslivosti plně věnovat, čeká ho další kurs k získání zbrojního průkazu příslušné skupiny. Tímto výčtem chceme ilustrovat, že každému novému myslivci se dostává odpovědné a důkladné přípravy a výchovy a cesta za mysliveckými zážitky je delší a složitější než např. získání řidičského průkazu.
Ve vědomí některých občanů je však myslivost spojována pouze s představou člověka v zeleném oblečení nosícího pušku přes rameno a bezhlavě bouchajícího na vše, co na poli a v lese vyběhne či vyletí. Bohužel tato jejich představa je upevňována i štvavou kampaní vedenou mediálními prostředky, které využívají jakoukoliv nešťastnou událost nebo pochybení a s oblibou a razancí neoprávněně vztahují veškeré negativní případy na celou mysliveckou veřejnost a myslivost vůbec. Přitom právě s porovnáním s dopravními nehodami a počtem řidičů a myslivců jsou tyto události pouze statisticky zanedbatelným zlomkem.
Převážná většina občanů však již pochopila pozitivní význam myslivosti i pro své okolí a v odpovědně prováděné myslivecké činnosti objektivně spatřuje kladný přínos pro volně žijící zvěř tlumenou civilizačními vlivy a její prostředí. Mnohostranná práce představuje stovky dobrovolných hodin obětovaných myslivci z jejich osobního volna, mimo jiné při obdělávání políček a pěstování krmných plodin pro zimní přikrmování zvěře, při úklidu odpadků a živelných skládek v přírodě, při úklidu lesa po těžbě dřeva, obnově lesa, ochraně lesních kultur nátěry a budováním oplocenek, budování přikrmovacích a chovatelských zařízeních, při ekologické a myslivecké výchově mládeže a mnoha dalších aktivitách.
S myslivostí je nutně a neoddělitelně spjata potřeba předávání informací občanské veřejnosti vstupující a pohybující se v přirozeném prostředí výskytu zvěře, tzn. uznaných honitách, především ve vztahu k ochraně zvěře ve všech vývojových fázích a naopak i v souvislosti s možným výskytem agresivních reakcí zvěře vyrušené obzvláště v době kladení a následného vodění mláďat. Je všeobecně známa skutečnost, že člověk svojí činností a často i bezohledným chováním negativně ovlivňuje přirozené prostředí nejen myslivecky obhospodařované zvěře, ale i ostatním volně žijícím živočichům a pozměňuje tak jejich přirozené chování. Důsledkem jsou nepředpokládatelné obranné reakce zvěře v podobě mnoha známých případů napadení člověka vodící černou zvěří s mláďaty, méně známých případů agresivního chování samičích jedinců jezevce lesního, či lišky obecné a v ojedinělých případech napadení člověka samčí srnčí zvěří chránící si v době říje své teritorium.
V souvislosti s výše uvedenými fakty chceme i my, líšeňští myslivci touto formou upozornit na možná nebezpečí při návštěvě a pohybu přírodou v bezprostředním okolí Líšně, především v lesních porostech v lokalitách Damborka, Habří, Anakleta, Šaneček, Hornek a Horákovský les, ve kterých jsou obeznány nezpochybnitelné pobytové znaky výše uvedené zvěře. Návštěvníkům lesů v doprovodu svých psích miláčků nedoporučujeme v souvislosti se známou zvýšenou vnímavostí černé zvěře na psy, pouštět je na „ volno “, neboť se mohou stát terčem útoku zvěře a případně i důvodem k napadení jejich doprovodu. V neposlední řadě žádáme všechny návštěvníky lesa i polních částí honiteb o ohleduplné chování z důvodu zachovat zvěři a ostatním živočichům maximální míru klidu v jarní, nejzranitelnější době kladení a vyvádění mláďat.
Všem spoluobčanům přejeme příjemné a bezproblémové získání pobytových zážitků v krásné líšeňské okolní přírodě, prosté nepříjemných zážitků při případném setkání se zástupci živočišné říše. Pamatujme, že příroda tu byla dávno před námi a my jsme pouze jejími pokornými návštěvníky.
Za členy
Myslivecké společnosti
„ STARÉ ZÁMKY“ Líšeň
Ing.Drábek Miroslav