Občanům Líšně, březen 2009

Vážení spoluobčané,

    obracíme se na Vás v období, kdy zima se s námi ještě nerozloučila a jaro je přece jen v nedohlednu. Očekávání a současné povětrnostní podmínky však vybízejí ve větší míře k procházkám přilehlými lesními porosty a týká se to především vlastníků psů, kteří se svými „nejlepšími přáteli člověka“ se stávají častějšími návštěvníky přírody, než tomu bylo doposud. V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi Vás chceme požádat o zvýšenou ohleduplnost k živé součásti přírody, která je z pohledu myslivců představována volně žijící zvěří. Byť odcházející zima svým průběhem může budit dojem, že nebyla až tak nepříznivá, přesto se u zvěře v souvislosti s jejím přežíváním ve volné přírodě pravidelně projevuje znatelný úbytek fyzické zdatnosti, zdravotní odolnosti a celkové kondice.Tento jev je způsoben i mimo jiné nutným přechodem na nové složení potravních možností daných samotnou přírodou. Oslabená zvěř se s nástrahami tvořenými měnícími přírodními podmínkami mnohem hůře vyrovnává a až s příchodem teplejšího období jara a příznivějších povětrnostních podmínek se pouze postupně dostává do potřebné kondice a postupně nabývá sil. I proto je samozřejmě v nastávajícím období zranitelnější. Ne veškeré oslabené zvěři se podaří zimu přežít, proto poděkování patří všem těm občanům, kteří nás myslivce o nálezech uhynulé zvěře informují a tímto se podílí na nezbytném odstraňování většiny zbytků uhynulé zvěře znepříjemňujících pobyt v přírodě.

    I když se naše republika řadí mezi demokratické státy, kde zákony upravují život společnosti nerestriktivním způsobem, někteří si vysvětlují demokracii po svém. Ne všichni jsou ochotni respektovat kompromisní pravidla daná zákony a dalšími souvisejícími právními předpisy, v našem případě, paragrafy upravující volný pohyb psů v přírodě.

Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb.;

§8, odst.2: Každý, kdo vstupuje do přírody, si musí počínat tak, aby nedocházelo ke zbytečnému ohrožování nebo zraňování zvěře a poškozování jejích přírodních podmínek.

§ 9, odst.1: Je zakázáno plašit zvěř jakýmkoliv způsobem….. Dále je zakázáno rušit zvěř při hnízdění a kladení mláďat a provádět další činnosti záporně působící na život zvěře jako volně žijících živočichů……

§10, odst. 1: Je zakázáno vlastníkům domácích zvířat, ….., nechat je volně pobíhat v honitbě mimo vliv svého majitele nebo vedoucího.

    Někteří majitelé psů přes veškerá upozornění na nezákonné jednání navštěvují přírodu se psy volně pobíhajícími, mnohdy mimo svůj vliv, vůči výzvám k nápravě stavu jsou imunní, chovají se arogantně až vulgárně, někdy se snaží i různě vyhrožovat.  Tito návštěvníci jsou potencionálním nebezpečím nejen pro okolní živou přírodu, o čemž svědčí nálezy srnčí zvěře jednoznačně stržené psy (přiložené fotografie), ale i v souvislosti s možnou hrozbou napadení psem i pro ostatní ukázněné návštěvníky přírody. Málokdo z nich si uvědomuje skutečnost, že v případě srnčí zvěře, která budí dojem rychlého obyvatele přírody, jde pouze o krátkodobou schopnost rychlého běhu a proti štvaní vytrvalostními typy psů nemá v podstatě reálnou šanci na záchranu. Ten návštěvník přírody, který se již s podobně psy brutálně roztrhanou zvěří setkal nebo se stal svědkem souboje psa se zvěří, nám dá jistě zapravdu, že se v žádném případě nejedná o příjemný pohled a zážitek.V naší honitbě  Líšeň, jen za období měsíce února a počátku měsíce března, byly nalezeny již čtyři kusy uhynulé srnčí zvěře nesoucí jednoznačně prokazatelné znaky stržení psem a v tomto případě nešťastné srnče (foto) posloužilo i jako strava psího zabijáka!

    Svým nezodpovědným chováním se tak majitel psa vystavuje nebezpečí sankčního postihu a případnému vymáhání nemalé náhrady škody vzniklé na zvěři dle § 56 zmíněného zákona o myslivosti. Tímto článkem nechceme v žádném případě vzbuzovat negativní nálady, ale naopak chceme tímto dosáhnout toho, aby si každý návštěvník přírody uvědomoval svou sounáležitost k přírodě a odpovědnost za své všestranné chování.

Myslivecká společnost Staré Zámky